|
|
Můžete srovnat cenu surovin a přidanou hodnotu s dnešními cenami a možnostmi.
Vyhledal v archívech p. Petr Vondrák Velká hospoda v Sobáčově Stará krčma sobáčovská se poprvé výslovně připomíná roku 1408 a to v zemských deskách olomouckých. Tato krčma stávala naproti kovárně při staré „hradské cestě“. Jednalo se o významnou cestu, která vedla z Olomouce k Náklu, Senici, Cholině až do Chudobína. Odtud pak hlubokým úvozem k Sobáčovu, kde se u kovárny stáčela doleva ke Stínadlům, pak podél strání na Háťky k Mladči, dále na Měník a Řimice k Lošticím a Bouzovu. U Jevíčka se pak spojovala s tzv. cestou trstenickou, která vedla do Čech.
V pamětní knize cholinské (r.1716) se nazývá krčma“diversorium solemne ad regian viam consistens“ – Veliký slavný hostinec u královské cesty. Tato hospoda, původní panská krčma, kterou vrchnost pronajímala hostinským, byla jednopatrová. Ve vrchní světnici se uvádí (r 1788) taneční sál a velká tabule. V dolní jizbě tři tabule, kulatý stůl u kamen a lavice.
Nejednalo se o pouhý panský šenk pro výčep panského piva a kořalky, nýbrž o jakousi reprezentační místnost pro bohatší cestující a jejich formany. Dalo se zde očekávat slušné stravování, přenocování, ustájení a zaopatření koní, případně potřebné opravy u protějšího kováře i koláře.
Tato hospoda byla jistě svědkem mnoha velmi zajímavých událostí. Jako zvláštnost si přiblížíme podrobnosti, které souvisí s novostavbou řimického stavu (z dnešního pohledu generální rekonstrukci) v letech 1744-1746.
Nebudeme se zabývat tím, jak se tato stavba zadávala, financovala, kdo se na ní podílel a rovněž technické podrobnosti nebudeme rozebírat. Blíže si popíšeme událost která se konala po kolaudaci či schválení stavby dne 27.září 1746 ve Velké sobáčovské hospodě. Touto akcí byla slavnostní hostina „trachtament“, jejíž dopodrobna uvedený popis má pro nás kulturní význam.
K hostině byli zváni všichni nájemci řimického stavu, honorace celého dalekého okolí. Dále vysocí panští úředníci jako zástupci svých vrchností coby majitelé mlýnů, mezi nimi reprezentanti měst Olomouce,a Litovle, zástupce kapitoly olomoucké a kláštera hradišťského. Takovému panstvu se musela vystrojit přiměřená hostina což je zřejmé z následujícího seznamu spotřebovaných a protrávených položek.
Trachta byla znamenitá.
24 mázů vína á 18k - 7rýn.12kr
½ vědra piva - 3rýn.20kr
12 liber hovězího masa á 5kr - 1rýn
7 liber telecího masa á 6kr - 42kr
12 a ½ skopového masa á 4kr - 50kr
1zajíc - 18kr
2 páry koroptví á 36kr - 1rýn. 12kr
6 párů kuřat a 7kr - 42kr
1 husa - 15kr
2 kachny - 15kr
2 citroni (lemoni) - 12kr
kyselé okurky - 6kr
1libra slaniny - 18kr
olej olivový - 6kr
sůl - 9kr
1½ mázů sádla - 1 rýn
2 libry másla á 12kr - 24kr
koření a cukr - 1rýn.27kr
½ libry kávy - 24kr
5liber zvěřiny á 4kr - 20kr
1½ mázů octa - 6kr
žemle - 6kr
chléb - 24kr
smetana - 6kr
¼ sáhu dříví - 24kr
Kuchařce - 1.rýn.
Celkem - 22 rýnských 21 krejcarů
Poznámky:
1 libra - asi 0,56kg, 1 máz - asi 1,4-1,9 litru, 1 sáh asi 1,8m, 1 vědro - 62 litrů.
Vlastní stavba řimického jezu přišla na:
Staviteli Langrovi - 126 rýn. 40kr
Tesařům - 85rýn.42kr
Zámečnické práce - 3rýn. 30kr
Kovářské práce - 34rýn. 45kr
Kamenické práce - 3rýn.
Dlaždické práce - 10rýn.
Sedlákům za povozy - 45rýn. 30kr
Knížecímu lesmistrovi - 1rýn. 16kr
+1 indianer (krocan) Novozámeckému revírnímu myslivci
Diškreci - 3rýn. 30kr
Sedlákovi z Řimic za užívání louky, hlídačům u stavu, poslům - 6rýn.55kr
Celkem - 320 rýn. 48kr
Zápis je sepsán a schválen v Chudobíně dne 27.9.1746. Podepsání jsou jen zástupci vrchností:
Klášter Hradisko, Město Olomouc, město Litovel a ředitelství stavby jezu řimického, které dle smlouvy řimické bylo až na krátké vyjímky (v Haňovicícíh) vždy při panství chudobínském jak nejbližší vrchnosti.
Tuto starou sobáčovskou hospodu potkal smutný osud, neboť zanikla kolem roku 1828 při výstavbě nové císařské silnice z Olomouce do Svitav. Tehdy byl vystavěn nový formansky hostinec, který se dochoval do dnešní doby. Na parcele původní krčmy byly vystavěny v Sobáčově domky č. 49 a 50.
|